Ochrana přírody a krajiny na hlubockých hrázích rybníků a v hlubocké oboře

V rámci projektu CZ-SK South LIFE se prořezávaly stromy v parku na Hluboké.

Hluboká nad Vltavou 22.3. 2022: Spojit příjemné s užitečným se rozhodli ochránci přírody z projektu Jihočeského kraje CZ-SK SOUTH LIFE a vedení Střední odborné školy elektrotechnické, Centrum odborné přípravy, Hluboká nad Vltavou. Nedaleko této střední školy během letošní zimy zaměstnanci projektu, a to konkrétně Krajského školního hospodářství, České Budějovice,ošetřovali koruny stromů, které vytipovali odborníci jako místo s potencionálním či prokázaným výskytem páchníka hnědého (Osmoderma eremita) na jehož záchranu se projekt zaměřuje. Nyní projekt studentům představili v rámci přednášky přímo ve škole. „K dosažení optimálního stavu populace páchníka je na jednotlivých projektových lokalitách na základě monitoringu a vytipování vhodných stromů proveden detailní návrh managementu a následně jsou realizována nezbytná opatření arboristické povahy, sestávající prioritně z ošetření a zlepšení zdravotního stavu vybraných stromů a jejich okolí,“ uvádí Eva Ježková, vedoucí projektu CZ-SK SOUTH LIFE. Nedaleko Hluboké nad Vltavou jsou tři evropsky významné lokality s výskytem páchníka zařazené do projektu: Evropsky významná lokalita (EVL) Hlubocké hráze, EVL Hlubocké obory a EVL Vrbenské rybníky. „Byl proveden bezpečnostně - zdravotní ořez vybraných očíslovaných listnatých dřevin s prioritním cílem zlepšení zdravotního stavu stromů, stability korun a zvýšení bezpečnosti v jejich okolí. Plánujeme také výsadbu vhodných druhů dřevin, a to především druhů dub letní a lípa srdčitá, ale doplňkově i ostatní listnaté dřeviny,“ uvedla Ježková.

Právě ona s kolegy přednášela ve středu studentům z hlubocké střední školy o projektu, a především jim vysvětlovala, jaké práce se se v okolí jejich školy provádějí. „Studenti si možná nyní lépe uvědomí, v jak entomologicky zajímavém území studují,“ doplnila Ježková s tím, že přednáška také přispěla k plnění cílů projektu, kterým je zvyšování povědomí veřejnosti o významu cílových druhů a jejich stanovišť. Pracovníci Krajského školního hospodářství zde správně zvoleným postupem managementových opatření zajistí prodloužení životnosti a vývoje stromů. „Často se jedná o starší stromy, u kterých může hrozit rozpad koruny. Vhodnými arboristickými metodami se umožní žádoucí vývoj vytipovaných stromů, především jejich stabilizace a regenerace, a současně s tím zajistíme vhodné podmínky nejen pro výskyt páchníka, ale i celé řady dalších chráněných živočichů,“ uvádí Ladislav Lešák z Krajského školního hospodářství, České Budějovice.

Jihočeský kraj rozvíjí program záchrany populace páchníka hnědého v rámci tohoto projektu od roku 2017. Jde o celoevropsky chráněného, ohroženého a vzácného brouka, který je specificky vázán na dutiny starých stromů a mrtvé dřevo. V ČR se vyskytuje lokálně, nejvíce nálezů je známo právě z jižních Čech a jižní Moravy. Projekt se věnuje ochraně páchníka hnědého v sedmi evropsky významných lokalitách v rámci jižních Čech. „Studenti se nás na účel prořezávek nedaleko školy ptali. Také my jsme v našem parku naplánovali prořezávky, které s tímto projektem souvisejí. Studenti tudy chodí a zajímají se. Během přednášky se také dozvěděli zajímavé informace o okolních parcích a lesích, které mohou vyprávět jako zajímavost svým kamarádům a kamarádkám,“ uvedl ředitel školy Pavel Zasadil.

CZ-SK SOUTH-LIFE je momentálně jedním z našich největších projektů týkajících se ochrany přírody v České republice. Vedle páchníka se projekt zabývá ochranou kriticky ohrožené rostliny hořečku mnohotvarého českého a dalšího rovněž kriticky ohroženého brouka střevlíka Menétriésova.

Na projektu se kromě Jihočeského kraje a Krajského školního hospodářství, České Budějovice podílejí organizace Český svaz ochránců přírody Onyx.

Další informace najdete na webových stránkách projektu www.south-life.cz

Páchník hnědý (Osmoderma eremita): Brouk dosahuje délky kolem 30 mm. Samice kladou kolem 30 vajíček do dutin starších listnatých stromů (duby, buky, lípy, jilmy a další). Vylíhlé larvy zde prodělávají 3–4letý vývojový cyklus a před zakuklením měří až 10 cm. Dospělý brouk posedává ve slunečných dnech na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach (staré kůže), který mu dal české rodové jméno. Jedná se o saproxylofágní druh, což znamená, že se živí odumřelou dřevní hmotou. Vykazuje především soumračnou či večerní aktivitu. Létat dokáže jen na krátké vzdálenosti. Hlavní hrozbou pro tohoto brouka je nedostatek vhodných biotopů. Populace jsou značně fragmentovány a vytvářejí mikropopulace, které mohou být náchylné k vymírání.

Přehled jihočeských lokalit (25): Evropsky významné lokality - Blatná, Borkovická blata, Čistá hora, Háje, Hlubocké hráze, Hlubocké obory, Horní Malše, Hroby, Jaroškov, Kozlovská stráň, Lužnice a Nežárka, Nerestský lom, Opolenec, Pastvina u Přešťovic, Pláničský rybník – Bobovec, Pohoří na Šumavě, Rašeliniště Kapličky, Sokolí hnízdo a bažantnice, Svatý Kříž, Šumava, Tejmlov – Nad Zavírkou, Úbislav, Vlašimská Blanice, Vrbenské rybníky, Zlatý potok v Pošumaví.

Přehled slovenských lokalit (30): Územia európskeho významu - Abov, Alúvium starej Nitry, Biele hory, Burdov, Čenkov, Číčovské luhy, Čiližské močiare, Devínska kobyla, Drieňová hora, Dunaj, Dunajské trstiny, Gavurky, Chotínske piesky, Panské lúky, Jurský Chlm,

Kamenínske slaniská, Karáb, Kľúčovské rameno, Modrý vrch, Mostové, Nesvadské piesky, Palárikovské lúky, Pavelské slanisko, Ploská hora, Seleštianska stráň, Starý vrch, Štokeravská vápenka, Šurianske slaniská, Veľkolélsky ostrov, Zobor.

Pavel Pechoušek

l